Frantovo dobrodružství díl 10.

10 díl Frantova dobrodružství.

Tak je zas pátek začíná víkend a já si doma dávám pár prdů a
vyrážím do hospody po cestě ještě si dávám pár prdů když se už blížím
k hospodě ještě mě zbývá překonat koleje zprděnej si dobírám odvahu že to
zvládnu.

Po pár minutách se my daří zvládnout koleje a míjím se
z vlakem.

Když docházím do hospody tak tam skoro nikdo není a vidím
Ivču, Kláru a tak na ně, nedáme si prda a oni ne ale pojeď s námi na dámskou
jízdu a já co tam budu dělat?? Oni budeš tam s námi chlastat a dávat si jídlo
pečení kuřata a dobry prdy.

Nakonec se nechávám přemluvit a jedu snímá.

Přicházíme k autu zprděný a přemyslíme jak auto
rozjedeme a pojedeme. Ono kdy by byla nějaká brožurka jak se dostat do auta a
jet s autem zprděný tak by ta brožurka přišla velice vhod ale zatím jí
nikdo nevydal škoda.

Nakonec jsem si poradili i běžný.

Tak vesele frčíme a po cestě si vychutnáváme krajinu.

Když dorazíme na
místo celí vysmátí tak kráčíme dál dovnitř.

Koho to hned vidím od Ivy její mámu a hned na mě Franto jak
to ses nedošel na velikonoce a já na ní
kdy bych došel tak bych se tady zapomněl a byl bych tady asi týden než bych si
vzpomněl že mám odejít.

Vše bylo v pohodě.

Sedím u stolu obklopen tě my nejkrásnějšími holkami ze vši a
okolních vesnic, to by mě aji pořadatelé miss mohli závidět a na stole spousty
jídla a pití co jen hrdlo ráčilo a na roštu se krásně voňavě smažili kuřátka a
kolem běhal pes a na vše dohlížel.

Já si povídal od Ivči z její mámou měli jsme si co říct
aji z ostatníma holkami ale ty jsem spíš jen poslouchal a pozoroval.

Když jsme si dali krásně propečení kuřátka což uznal aji sám
pan pes že jsou dobře propečení tak jsme si dali vydatně prdy.

Šlukna krásně kolovala a když došla aji ke mě tak jsem si
dal pár prdů a nabídl jsem ze slušnosti aji od Ivy její mámě a ona já si prdy
nedávám.

Tak dál jsme kecaly a popíjeli dobře vychlazené vínko a
dávaly si do bříška sladkosti a do vijáky dobroty.

Když došla řada nato že si dáme další prdy tak šlukna zas
krásně kolovala až došla ke mě a jak jsem si dal zas pár dobrých prdů, což by
největší hulič na světě by jen mohl mlsně závidět. Tak jsem znovu nabídl od Ivy
její mámě a ta zas já si prdy nedávám ale dám si z tebou naší dobrou domácí
slivovic a šla hned pro ní.

Donesla flašku domácí krásně vypálené třešňovice a dvě
skleničky a tak jsme si daly a fakt byla supr a tak mě pobídla zda si nedáme
ještě jednu a já jo dáme kdo by neodolal takové dobré domácí slivovici která je
čistá a krásně řetízkovala.

Po delší době jsem se rozhodl že půjdu z obav že se tam
zapomenu a nebudu vědět jak se dostat domů.

Tak jsem stoupl stým že mě Iva a Zdeňča doprovodí kousek
domu jenže což jsme vyšli tak jsme tam venku spatřil lidi a dostali jsme haluz
jak má být.

Tak jsme se vrátily zpět, že to vezmeme přes zahradu zadem
všichni na nás koukaly a přemyslely co se to děje a zda nemají haluz. Oni ty
prdy fakt byly dost dobrý a my jsme vysmátí šli.

Když už tak kráčíme a povídáme si o všem a vesele pozoruji
jak krásně vychází měsíc a rozpouští svoje světýlko po krásně krajině, kde je
daly vidět pár domků a lide pomalu dopijí a jdou spát a jiní zas své protějšky
ukájet slastí když jejich dětí spí a přemýšlí co jím vyvedou za neplechu. Tak
my si krásně brouzdáme krajinou a vedeme si povídaní o všem o životě a o tom že
je krásní večer.

Nakonec mě děvenky opouští a já sám pokračuji v cestě což
mě taky stačilo po cestě vystrašit i zvířátko které šlo někam na rande za svou
družkou.

Já se ještě stavuji v hospodě abych si tam dal ještě pivko
a vidím tam pár skleslých ksichtů a říkám si tam bylo o hodně lip a radši sem
se tam měl zapomenut díl.

Konec příběhů a vychází ze skutečné reality.

Autor: Pavel P