Frantovo dobrodružství díl 15.
Publikováno 04.02.2020 v 15:47 v kategorii Frantovo dobrodružství., přečteno: 13x
15.Díl Frantova dobrodružství.
Je neděle a kdo se opět stavuje Tonik a jsem moc rád.
Vesele ho vítám a hned na nej dáme si panáka slivovice???
On že jestli bych ho mohl odvést za strýcem do vzdálenějšího města.
Já jo a hned se oblíkám a sedáme do auta a vyrazíme za ním. Po cestě my říká že zas odjíždí pryč do Anglie kde byl dobrých deset let ale že by rád ještě mluvil ze strýcem.
Vyprávěl my jak se tam má a že tam má i holku za kterou jede zpátky a že jsou spolu dobrých 7 let a čekají spolu dítě Paula.
Povídá my vzpomínáš jak jsme tenkrát byly v autobusový čekárně a kouřily jsme tam cigára a vlezl tam za náma jaký si pes a najednou jsme spatřily jak tam jde paní uklízet a my jsme vyběhli z čekárny a psa jsme tam nechtěně zavřely a dělaly jako že nic a když tam ta paní došla a otevřela a na nás hned.
Kdo tam kouřil a my mi ne a ona snad mě nechcete tvrdit že ten pes umí kouřit a my jo.
Pak nám vynadala a my jsme se jen tomu smáli.
Já a vzpomínáš jak jsme se vracely z punk koncertu ze Slovenska a já kvůli tomu že jsem měl dezolátním stavu občanku tak jsme tam jel na pas a když jsme se vracely tak místo občanky jsem jím dal pas a on na mě co tam znamenát to napsaní punk František ten punk to je nějaký titul ??? Já na něj jo punk je titul a on došel k tomu druhému a povídámu,oni tam v česku mají punk jako titul chápeš to a on ne.
Vesele valíme a já se snažím zamachrovat jak znám dobře vyhlášku a podobně a když vjíždíme do obce kde je dlouhý kopec dolů ,tak na něj v obci se má jet50 km/ha já jedu80 km/hale to je v pohodě a v tu chvili nás měřily policajti a hned si mě vyfotily a on máš pokutu a já to bude v pohodě alespoň budu mít na tu vesnici foto upomínku.
Vesele valíme dál a najednou nás ve velké rychlosti předjíždí policajti a mě to nedalo a hned zanímá a taky jsem je před jel a oni zas před jeli nás a zastavily a na mě hned pane řidič víte čeho jste se dopustil ??? Já jasně jel jsme moc rychle a oni tak to máme za 500 kč a já jasně a nevím co mě to napadlo a koukl jsme se jím pod auto a povídám jím a vy taky máte pokutu kape vám z motoru olej a oni koukaly a nakonec tak to necháme na domluvě a pustili nás dál a my vesele jeli.
Když jsme dojeli tam tak já jsme šel se podívat po městě a on byl ze svím strýcem.
Ve městě jsme potkal svou bývalou Radku jak si to vesele valila s kočárkem a já na ní to je tvé nové auto ten kočárek máš na něj řidičák ???
Ona ne a jak se máma kde se tuberu a tak jsme si začali vesele povídat a vzpomínat na stari časy. Jo to tenkrát byly časy.
Ona tis tenkrát zdrhl z internátu zamnou na koncert a měl si to dobře promyšlený.
Jo tenkrát jsem si nechal zavolat na internát že musím jet na otočku domů že tam mám důležití dopis na podepsaní aby mě pustil a on nato skočil a hned mě pustil a já valil domů a vzal si oblečení na koncert a jel za tebou a vše bylo v pohodě ale ta cesta zpátky byla nic moc vlak skerím jsem počítal že pojede tak nejel a já musel dál potom na stopa a když jsme se po půlnoci k ránu tam dostal tak jsem chtěl tam vlézt oknem který bylo v prvním patře otevřený když v chod do internátu byl zavřený a jak jsme vylezl na tu římsu tak jsme zní málem spadl a rozhodl jsem zazvonit na vychovatele který mě otevřel a on kde jsme tak dlouho a já to víte ujel my autobus a víte jak v dnešní době se špatně cestuje a on jo chápu a to ten batoh co tam mám a já kamarád mě požádal abych mu půjčil své oblečení a vzal je sebou.
Vše bylo potom v pohodě.
Tak když jsme u toho vzpomínaní tak jí začínám vyprávět další zážitek z cesty na internát.
Jednou jsme si to tak valil na internát a jak jsme jeli v tom posledním malim vláčku tak pár lidí se tam dost opilo a kamarád co se opil fest tak toho jsme dovedl na internát, ale vše by bylo v pohodě a když jsme šli do pokoje tak se objevil vychovatel a hned na něj co sním je zda není napití a já ne mu je jen špatně a on to se my nezdá a pak znej ucítil chlast a bylo to venku.
On ten dobrák taky ještě pozvracel pokoj a zůstal tam. My jsme šly na praxi a když jsme se vrátily a měli nástup tak se nás vychovatel ptal.
Kdo ho vyděl pít alkohol a my na něj. My jsme ho neviděly pít alkohol,on na nás to není možný všichni jste jeli v tom malím motoráčku a nikdo ho nevyděl pít alkohol a jak jsme na nej došel já a já když jsem ho vyděl venku a jak se tam motal tak jsme ho vzal na internát.
Nakonec on dostal podmínku a nám nic neprokázaly.
Chvíli si povídáme o všem a já pokračuji cestě.
Po několika hodinách mé procházce po městě se ozývá Toník a jedeme domů.
Pocestě mě vypráví o Anglii a když jsme už pomalu doma tak se spolu loučíme stím že už se spolu zas dlouho ne uvidíme ale že si budeme psát dopisi a emaili.
Já jdu pomalu spát a jsem moc rád že jsem ho vyděl a mohl sním ještě pokecat než odjede zpátky do Anglie.
Je fakt že každý hledáme místo kde se chceme doopravdy usadit a nikdo to najde hned a jiný to hledá celou věčnost a nikdo z nás neví kde do opravdy skončí a skím.
Konec příběhu který vychází skoro ze skutečnosti.
Autor: Pavel P