Frantovo dobrodružství díl 18.

18 díl Frantova dobrodružství.

Je pátek večer a vyrážím opět do hospody, ale rozhodl jsem se, že půjdu do jiní a že to chce kapku změnu a ne furt chodit do tí samy i když vím že i té druhé potkám skoro ty samý lidi.

Když vcházím dovnitř tak slyším, co si dáš Franto a já pivko a jdu do druhé místnosti a koukám, že je tam veselo a plno, automaty sviští jak o život,kulečník valí jak zběsilý a pokra hrají staří chlapy a ke všemu u toho kouří doutníky a fotbálek ten je taky obsazení a šipky lítají jak zběsilí orly na svůj cíl a já si sedám k Marcele.

Zdar Marcelo, jak se máš? Ale celkem to jde a tak si sedni, tady všichni hrají snad všechno.

já co taky si zahrát taky něco ?? A ona co??

Já šachy to je královská hra a ona tak jo a v tom se řítí číšník smím pivem a povídá tady máš Franto to pivo a já díky a pak nám ještě donáší šachy.

Pouštíme se do hry, já na ní víš co, povím ty při tom příběh malého psa, ať nám se dobře hraje a ona tak a při tom budeme hrát, já jasně že při tom budeme hrát.

Víš tenkrát si jedna rodinka pořídila psa jmenoval se Felix a ten pes byl moc rád že se ocitl v nové rodince ,pro to že když se narodil tak se musel o vše dělit a věděl že asi půjde od své mámy ale nevěděl kam a co ho tam čeká.

Tak rodinka se o psa starala jak mohl a měl se krásně, měl hodně jídla o které se nemusel z někým dělit, měl vlastní pelíšek a spousty psích hraček které byly jen a jen jeho.

Ta rodinka si sním hrála a věnoval se mu dost hodně, když mu něco bylo tak šly sním hned k veterináři a podobně.

Ten pes si potom toho všeho přestal vážit a ta rodinka se dostala do nesnází a potřebovali klid, ale ten pes furt běhal štěkal i když oni ho napomínaly a snažily se mu vysvětlit že potřebují klid, že se mu teď nemůžou tolik věnovat, ale ten pes to nedokázal pochopit a furt si přál to aby se vše točilo jen a jen kolem něj.

Ta rodinka už nevěděl co dál a ten pes si taky myslel že ho zanedbávají a že on nemá co ztratit a že je jen on.

Na konec ta rodinka byla na tom tak že museli dát toho psa, který vyděl jen sebe, do psího útulku a jít řešit ty vážné věci a né aby furt napomínaly psa aby neštěkal furt něco chtěl když oni potřebovaly klid a rozvážně přemyslet.

Ten pes se tam ocitnul a najednou si řekl co teď ?? Měl jsem vše a nakonec nemám skoro nic a tak ho napadlo časem ze uteče ze psího útulku a půjde je hledat, pro to že tam v tom psím útulku se neměl jak dřív a nikdo se k němu tak lásku plně nechoval a musel se o vše dělit a ji tam neměl své hračky a milující lidičky který ho rozmalovaly a tak utekl.

Když se tak toulal a hledal tu rodinku, tak nad vším přemyslel a zjistil, že když si myslel, že má vše a že nemůže nic ztratit, tak že se v tom spletl a ji v tom že nemůže nikdy spadnout dolů. Když vyšel nahoru a že nikdy nemůže vědět, kdy bude nahoře a kdy dole a že si spíš má vážit toho co má.

Po dlouhé době a velkým strádání a velkým vyčerpání a té velké bídě co poznal jaký to je spát venku a nevěděl co bude dál jí našel.

Rodinka byla zas jako dřív spokojená, ale místo jeho tam měli jiného psa a on šel za tým pse a ten pes mu povídal.

Vím o tobě, ale ti si se jich nevážil a když oni se potřebovaly dostat ze svých problémů, tak tis vyděl jen sebe.

Já si vážím každé misky a toho všeho a když vidím že mají problémy tak se k ním přitulím a nechávám je v klidu, když řeknou neštěkej tak neštěkám a poslouchám je na slovo a nesnažím se vidět jen sebe!!! Tak pro to je vše v pohodě.

Ten pes tomu druhému řekl.

Jo to máš pravdu, já jsem nato taky přišel a pro to je dobry že jsem se ponaučil stech věc.

Franto to je zajímaví příběh ale nějak prohráváš a já to mám pomalu a určitě vyhraní.

Jo myslíš si to? Jo myslím ha ha, dobrá tak si to mysli a já ti dovyprávím ten příběh.

Dobrá ok, ale ti při tom prohraješ. To si jen myslíš a zamysli se nad tím příběhem.

Ten pes jo to je dobře ale co mám dělat? Ten pes mu řekl, víš co počkej pár dní, já něco vymyslím a zkusme na něco přijít.

Oba dva ti psi se scházely a přemyslely a na konec ten pes povídá tomu druhému.

Víš ti jsi si už uvědomil že jsi udělal chyby a kde jsi je udělal a pro to bis měl dostat novou šanci je napravit a ukázat že jsi ponaučení z toho celého. Tak ten pes ho vzal sebou a žily společně spokojeně stou rodinkou, tak rodinka ho vzala zpět a dala mu šanci a on ten pes Felix si vážil všeho a byl za vše moc vděční a když stým druhým psem měly štěňata, tak jím vyprávěly celí ten příběh.

Jo Franto ten příběh byl zajímaví a poučný ale ti prohráváš ha ha. Ale sory nemyslili že to máš vyhraní, pro to že kdy bis kloudně poslouchala a vnímal ten psí příběh tak bis zjistila že jsem vyhrál tady máš šach hmat.

Sakra jak si to Franto udělal a při tom to vypadalo že to mám vyhraný.

Vidíš a tak to životě je nikdo nevíme, co máme nebo nemáme vyhraný jen si to můžeme myslet !!!

To není možní Franto, vždyť ti jsi měl jen pár figurek ale je, vše je možný a ji v životě.

O tom jsou i ty šachy věcná královská hra, pro to že nevíš, kdy můžeš být králem a kdy ne ale dost věci záleží i na tobě.

Do toho přichází číšník a povídá, dáš si Franto ještě pivko a já že jo.

Pomaly stoupám a jdu k automatu, kde Tom hraje a semnou jde i Marcelka.

Číšník my donáší pivo a já jsem moc rád.

Tak co Toníku jak jde automat dává nebo ne??

Franto vůbec nedává a to jsem do toho dal tisíc koruna, mám tady už jen deseti korunu a nevím zda to mám ještě za ní cenu hrát?. Je fakt že ty automaty jsou spíš nastavěný nato aby člověk nevyhrával, ale já bych chtěl na tom vyhrát a to nějaký velký prachy, pro to asi hraji ale co se dá dělat stou deseti korunou nemá šanci to vyhrát a ještě když jsem do toho tak tolik naházel peněž a při tom je jasní že ten automat je nastaveny aby nedával tolik peněž a tak to radši vzdám.

Ne to nedělej teď musíš jen zabojovat a to že jsi dal d toho tolik peněz je už osud a nikdy nevíš jak to dopadne a tak to nemá cenu to vzdát, když tam ty prachy do toho dal to by byla teď velká chyba a tak to zkus stejně, teď ti nic už nezbývá a když to vzdáš bude to chyba a bude ti to pak mrzet třeba.

Marcela poslechni ho Toníku on má pravdu.

Tak jo ať to dopadne, jak to dopadne.

Jo to nikdo neví ale hlavně se nevzdát.

Jé hurá já vyhrávám a už se my to začíná vracet a už mám ti prachy, co jsem do toho dál a něco málo navíc.

Tak to vyber a ji stým málem a bud rád že máš to zpět a ji stým málem.

To jsem moc rád a tak to vybírá a vidíš automat může být nastavený jak koliv, ale ti nevíš Jak vše může dopadnout a já s Marcelou odcházíme k baru, kde si dáváme panáky a ona na mě něco na tom příběhu bude cos povídal.

Chvíli kecáme o všem možným a já se k půlnoci odebírám domů.

Celou cestu domů přemýšlím a filozofuji nad vším, co se dnes odehrálo a ji nad tím příběhem.

Pomalu usínám u knížky jednoho příběhu že života lidí.

Konec příběhu.

Autor: Pavel Pokorný